Mezinárodně uznané (sváteční) dny vyhlašuje zpravidla Organizace spojených národů (OSN), ale i její organizace pro vzdělání, vědu a kulturu UNESCO, Světová zdravotnická organizace (WHO) a další nadnárodní instituce. Tyto dny slouží často jako připomínka nějakých tematicky vymezených hodnot, dosažených úspěchů lidstva či naopak hrozeb a boje proti nim.
Organizace spojených národů, zkráceně OSN, je mezinárodní organizace, jejímiž členy jsou všechny uznávané státy světa vyjma Vatikánu - k červnu 2021 má 193 členských států.
Organizace spojených národů byla založena 24. října 1945 v San Franciscu (Spojené státy americké) na základě přijetí Charty Spojených národů 51 státy včetně tehdejšího Československa a významné podpory Rockefellerova fondu. Nahradila Společnost národů, která jako garant kolektivní bezpečnosti a mírového řešení konfliktů neobstála. První Valné shromáždění OSN se konalo 10. ledna 1946 v Londýně.
Cílem OSN je zachování mezinárodního míru, bezpečnosti a zajištění mezinárodní spolupráce. Členství v OSN je založeno na principu suverénní rovnosti, státy mají svá zastoupení, tzv. stálé mise, zejména v hlavním sídle OSN New Yorku, ale také např. v Ženevě nebo ve Vídni. Každý členský stát má své zástupce ve Valném shromáždění a disponuje jedním stejně platným hlasem.
V roce 2001 OSN dostala Nobelovu cenu míru. Již dříve stejnou cenu dostaly Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (1954 a 1981), Dětský fond OSN (1965) a Mírové síly OSN (1988).
Světová zdravotnická organizace (WHO, z anglického názvu World Health Organization, česká zkratka SZO) je agentura Organizace spojených národů. Je koordinační autoritou v mezinárodním veřejném zdraví. Její centrála sídlí v Ženevě ve Švýcarsku. Organizace byla založena Spojenými národy 7. dubna 1948. Tento den v roce se celosvětově slaví jako Světový den zdraví. WHO zdědila mnoho mandátů a zdrojů po svém předchůdci, Zdravotní organizaci, která byla agenturou organizace Společnost národů, působící v období mezi dvěma světovými válkami. WHO převzala plnění povinností a úkolů Mezinárodního úřadu veřejného zdravotnictví (OIHP), které byly stanoveny v mezinárodní smlouvě podepsané v Římě v prosinci 1907.
Ústava Světové zdravotnické organizace stanovuje, že jejím úkolem je "dosažení všemi lidmi nejvyšší možné úrovně zdraví". Její hlavní úloha je likvidovat nemoci, speciálně klíčové infekční nemoci. V rámci mezinárodního monitorování průběhu a šíření infekčních nemocí jako SARS, malárie a AIDS, realizuje též programy na likvidaci těchto nemocí, a to vývojem a distribucí vakcín. Po letech likvidace pravých neštovic, WHO v roce 1979 prohlásila, že nemoc byla eradikována - jako první nemoc v historii lidstva, která byla vymýcena. WHO se blíží úspěchu ve vývoji vakcín proti nemocem, jako jsou malárie a schistosomóza (infekční nemoc způsobená motolicemi rodu Schistosoma) a plánuje eliminovat dětskou obrnu v nejbližších letech.
Ústava WHO definuje zdraví jako stav kompletní fyzické, mentální a sociální pohody, a ne jenom jako absenci nemoci nebo vady. V rámci boje proti různým nemocem, WHO též provádí celosvětové kampaně, např. na zvýšení spotřeby zeleniny, nebo na snížení konzumace tabáku, a provádí vlastní výzkumné projekty - např. zda má elektromagnetické pole kolem mobilních telefonů negativní vlivy na zdraví. Některé nálezy z těchto výzkumů mohou být kontroverzní, jako například zpráva WHO z dubna 2003, která doporučila, že obsah cukru ve zdravé dietě má být méně než 10%, což vedlo k lobbování cukrovarnického průmyslu proti tomuto doporučení.
K uvedeným úkolům WHO, mezinárodní smlouvy přidělily organizaci mnoho odpovědnosti za následující konvence - např. Jednotná úmluva o omamných látkách a Úmluva o psychotropních látkách žádají WHO vydat závazné vědecké a medicínské hodnocení psychoaktivních drog a doporučit jak mají být regulovány. Tímto způsobem WHO koná dohled nad výkonem zákonodárné Komise pro narkotika.
Jako agentura OSN je WHO financována systémem Organizace spojených národů skrze příspěvky členských států.
Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu ( United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, UNESCO) je specializovaná agentura OSN zaměřená na podporu světového míru a bezpečnosti prostřednictvím mezinárodní spolupráce ve vzdělávání, vědě a kultuře. Sídlí v Paříži. Organizace má 193 členských zemí a 11 přidružených členů, naposledy byla přijata Palestina (23. listopadu 2011). Na přijetí Palestiny do UNESCO zareagovaly USA, Izrael a Kanada pozastavením svých příspěvků této organizaci s tím, že probíhající konflikt měl být řešen vyjednáváním. 2. ledna 2019 byla zveřejněna informace, že USA a Izrael z UNESCO vystoupily.
Vznik UNESCO byl zahájen podepsáním Ústavy v Londýně na ustavující diplomatické konferenci 16. listopadu 1945. Ústava pak vstoupila v platnost 4. listopadu 1946 po její ratifikaci zakládajícími dvaceti státy: Austrálie, Brazílie, Čína, Československo, Dánsko, Dominikánská republika, Egypt, Francie, Indie, Jižní Afrika, Kanada, Libanon, Mexiko, Norsko, Nový Zéland, Řecko, Saúdská Arábie, Spojené království, Turecko a USA.
Zabývá se činností v pěti hlavních oborech: Vzdělání, přírodní vědy, sociální a humanitní vědy, kultura a komunikace a informace. Projekty podporované UNESCO zahrnují šíření gramotnosti, odborné a školicí programy, programy mezinárodní vědní spolupráce, propagaci nezávislých médií a svobody tisku, regionální a kulturní historické projekty, propagaci kulturní různorodosti, dohody mezinárodní spolupráce v oblasti kulturního a přírodního dědictví a ochrany lidských práv, a pokusy vyrovnat rozdíly v možnosti využití digitálních technologií ve světě (digital divide).
Česká komise pro UNESCO byla zřízena v duchu Ústavy UNESCO rozhodnutím vlády České republiky ze dne 1. června 1994 jako poradní orgán vlády. Hlavním úkolem Komise je zprostředkovávat styk národních institucí a odborníků s UNESCO. Komise dále studuje dokumenty UNESCO, rozšiřuje myšlenky organizace v ČR a spolupracuje se Sekretariátem UNESCO v Paříži.